Povrchová úprava hliníku a jeho slitin elektrolytickou oxidací

Eloxování je způsob povrchové úpravy kovů, který se obvykle používá pro povrchovou úpravu hliníku a hliníkových slitin. Takto upravit však lze i povrch např. titanu či niobu.

Eloxování je elektrochemickým procesem. Produkt, který budeme eloxovat (povrchově upravovat), umístíme do elektrolytické lázně na pozici anody. Během tohoto procesu se na povrchu upravovaného kovu vytváří rovnoměrná kompaktní vrstva. Tato vrstva zdokonalí chemické a mechanické vlastnosti eloxovaného výrobku, protože je podstatně tvrdší a chemicky odolnější než samotný kov.

V průběhu povrchové úpravy hliníku eloxováním nedochází k tendenci odlupování vlivem koroze jako se tak stává v případě nekvalitního lakování.

Při eloxování hliníku vznikne na povrchu eloxovaného předmětu vrstva oxidu hlinitého.

Proces eloxování je relativně složitá procedura. Pokusíme se Vám co nejsrozumitelněji nastínit postup celého procesu eloxování.

Trocha informací na úvod

Pro přípravu všech roztoků se používá destilovaná voda, která zaručí lepší stabilitu lázně a vzhledu výrobku. Velikost proudu při eloxování je ovlivněna velikostí plochy eloxovaného předmětu. Doba eloxování je závislá na proudové hustotě. Je nutné, aby plocha katody (záporné elektrody) byla minimálně 3x větší než plocha anody (eloxovaného předmětu). Katoda se většinou používá hliníková nebo olověná. Jako katoda však může být použit i titan.

Průběh procesu eloxování:

  1. Eloxovaný předmět je nutné důkladně odmastit.  K odmaštění se využívají průmyslová odmašťovadla nebo benzín.
  2. Poté, co je předmět odmaštěn a důkladně osušen, je následně ponořen do roztoku hydroxidu sodného. V této lázni dochází k odstranění možných zbytků mastnoty a současně k projasnění povrchu eloxovaného předmětu.
  3. Dalším krokem je desoxidizace. Ta se provádí zpravidla jen u předmětů vyrobených z legovaných slitin hliníku. Během tohoto procesu dochází k odstranění různých oxidů nebo např. mědi či křemíku.
  4. Nyní je čas na samotné eloxování. Eloxovaný předmět je připojen na přívod proudu, pro který se používají hliníkové vodiče (případně také titanové). V eloxovacích lázních musí být použit jedině hliník, titan nebo olovo. Při použití jiného kovu by totiž došlo k znehodnocení eloxovací lázně, protože by se kov rozpustil.
  5. Jakmile je předmět připojen na přívod proudu, zahájí se jeho ponořování do eloxovací lázně.
  6. Když je proces eloxování ukončen, dochází k odpojení proudu, vyjmutí předmětu z eloxovací lázně a jeho pečlivému opláchnutí.
  7. Výsledkem je eloxovaný předmět stříbřité barvy.
  8. Fixace povrchu. Tato závěrečná část eloxování se používá z toho důvodu, aby vrstva oxidu hlinitého nabyla správných mechanických vlastností. Dochází tím k uzavření pórů lidické vrstvy. Uzavření povrchu se provádí tak, že se předmět zahřeje ve vodní lázni. 

Zajímají Vás podrobnější informace

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. O cookies